
Tenhle článek se týká aplikace výluky z pojištění v důsledku prokázání požití alkoholu. Požití alkoholu je výlukou z většiny pojistných podmínek, která je stanovena zákonem či uvedena v pojistných podmínkách, jež jsou přílohou pojistné smlouvy.

Pojedete v cizině na motorce a vymáznete se. To se může stát a protože většina z nás jede do zahraničí s pojištěním, nemusíme se bát, že budeme nějakému italskému doktorovi dlužit padesát tisíc. Pojišťovna to za nás zaplatí. Problémem je alkohol. Ve chvíli, kdy ho máte v sobě, se klidně může stát, že za vás pojišťovna nezaplatí nic. A jak je to z právného pohledu?
V tomhle případě se pojišťovny řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě pro pojištění odpovědnosti za škodu. Paragraf 46 říká:
Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění
(1) Jestliže pojištěný způsobí škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil léky obsahující návykové látky nebo přípravky obsahující návykové látky, pokud tyto léky užil způsobem předepsaným lékařem a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu.
§ 61 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě pro úrazové pojištění:
Právo pojistitele na odmítnutí pojistného plnění nebo jeho snížení
Pojistitel má právo
a) odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví,
b) snížit pojistné plnění až na jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky pojištěným, a okolnosti, za kterých k úrazu došlo, to odůvodňují; měl-li však takový úraz za následek smrt pojištěného, sníží pojistitel plnění jen tehdy, jestliže k tomuto úrazu došlo v souvislosti s jednáním pojištěného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt. To neplatí, pokud látky podle věty prvé obsahovaly léky, které pojištěný užil způsobem předepsaným pojištěnému lékařem, a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku došlo k úrazu.
Proto se pojišťovna při řešení pojistné události vždy snaží dopátrat, zda klient v době události nebyl pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Ovšem kdy je možné považovat tuto výluku za prokázanou?
Za prokázání alkoholu v krvi je možné považovat:
- krevní zkouška s pozitivním výsledkem
- dechová zkouška s pozitivním výsledkem
- policejní protokol, kde je uvedena přítomnost alkoholu v krvi
- pravomocné rozhodnutí správního orgánu či soudu v němž se mluví o alkoholu v krvi klienta
- písemné vyjádření klienta, ve kterém sděluje, že byl v době pojistné události pod vlivem alkoholu
- za určitých podmínek by bylo možné pokládat za prokázání i telefonické sdělení klienta, že byl v době kjlkjůkjjpojistné události pod vlivem alkoholu.
Ovšem je třeba mít na zřeteli rozhodnutí Nejvyššího soudu, ze dne 4. 11. 2008, sp. zn. 22 Cdo 4172/2007, ve kterém se Nejvyšší soud vyjádřil k možnosti použití záznamu telefonického hovoru jako důkazu v občanském soudním řízení. Výsledkem rozhodování Nejvyššího soudu je následující rozhodnutí: "pořízení záznamu vlastního telefonického hovoru není nezákonné, důkaz tímto záznamem lze ale v občanském soudním řízení provést jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru."
Rozhodně prokázáno není:
- sdělení doktora, že si myslí, že klient byl pod vlivem alkoholu
- sdělení policie o podezření na alkohol
- sdělení tohoto druhu od jiných osob
- oznámení o zahájení správního čí trestního řízení pro podezření na alkohol.
Takže na alkohol pozor. Kromě toho, že si člověk může ublížit, tak ho to ještě může stát ranec peněz.