inzerce
Škoda na zdraví
Určitě většina z vás zažila někdy dopravní nehody. Ať už jako řidič, nebo třeba jen spolujezdec. A když náhodou ne vy, určitě dobře znáte někoho, kdo nehodu zažil. Ve většině případů končí nehody jen ohnutými řidítky, zničenými plasty atd., ale může se stát, že se někdo zraní a to i vážněji. Kdyby se něco takového nedej bože stalo je dobré vědět na co máte nárok.
Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. Škoda na zdraví se hradí jenom v penězích
Vytrpěné bolesti – Bolestné
Odškodnění bolesti se určuje podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách č. 1 a 3 občanského zákoníku a to za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků; za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla, (dále jen “poškozený “). Bodové ohodnocení škody na zdraví najdeme v lékařském posudku.
Ztížení společenského uplatnění
Odškodnění ztížení společenského uplatnění se určuje také podle sazeb bodového ohodnocení stanoveného v přílohách č. 2 a 4 občanského zákoníku to za následky škody na zdraví, které jsou trvalého a mají vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, (hlavně jde samozřejmě o zaměstnání), a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění najdeme v lékařském posudku.
Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění
Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku.
- Hodnota 1 bodu je 120 Kč.
- Ve výjimečných případech zřetele soud výši odškodnění stanovenou podle vyhlášky přiměřeně zvýšit.
Jak už jsem napsal výše bodové hodnocení najdeme v lékařském posudku. Ten se vydává
- u bolesti, jakmile je možno zdravotní stav poškozeného považovat za stabilní
- u ztížení společenského uplatnění většinou až po jednom roce potom, kdy došlo ke škodě na zdraví.
Nový lékařský posudek je možné vydat v případě zhoršení následků.
Dále se hradí:
Ztráta na výdělku
Ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, který měl před poškozením zdraví a je to rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.
1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě dělá rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem po poškození zdraví případně s připočtením invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu.
2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem se nesmí dostat přes částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. To neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; ze zvláštních důvodů může soud určit vyšší částku náhrady také tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí.
Náhrada za ztrátu na důchodu
Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi výší důchodu, na který poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kterou fyzická osoba pobírala v období rozhodném pro vyměření důchodu.
Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.
Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.
Došlo-li k úmrtí , hradí se:
Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to :
a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,
b) každému dítěti 240 000 Kč,
c) každému rodiči 240 000 Kč,
d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,
e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,
f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.
Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým
- Při usmrcení se hradí peněžitým důchodem náklady na výživu pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým, pokud se jim nehradí dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu.
- Při výpočtu náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku.
Při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře.
Publikováno: 02. 07. 2011
Počet komentářů ke článku: