inzerce
Luboš Tomíček
Luboš je čtyřiadvacetiletý plochodrážní motocyklový závodník. Pochází z motoristické rodiny, ze tří generací plochodrážních jezdců. Luboš je reprezentantem České republiky na mezinárodních soutěží. V průběhu sezóny startuje v nejvyšších profesionálních zahraničních ligách - ve Velké Británii, Švédsku a Polsku.
Luboši pocházíš z rodiny, kde je považována plochá dráha za tradici, vybral sis tento sport sám, nebo si byl „nenápadně“ donucen?
Je pravda, že je tenhle sport u nás v rodině tradice. Jelikož se táta plochodrážním motorkám taky věnoval a věnuje, od mala jsem se pohyboval kolem motorek. Pro mě bylo těžký se tomu vyhnout. Ale rozhodně jsem si to vybral sám. Ze začátku dokonce naši moc nechtěli, abych jezdil, teda hlavně máma, ta měla, a do dneška, má o mě strach. Rodiče mě posílali do různejch kroužků, jestli mě něco nenadchne víc. Zkusil jsem všechny možný sporty ale nakonec vyhrála plochá dráha.
Zmiňuješ hodně tátu a jeho vztah k plochý dráze, podporuje Tě táta hodně?
Určitě, hlavně mám výhodu v tom, že teď táta vyrábí plochodrážní motory takže mám oproti jiným jezdcům tu výhodu, že můžu všechno okamžitě řešit s ním. Přeci jenom si na mě táta vždycky čas udělá a můžeme cokoliv operativně změnit.
Tvůj dědeček Luboš Tomíček nešťastnou náhodou v roce 1968 na ploché dráze zemřel, na jeho počest se koná Memorial Luboše Tomíčka, jakej z toho máš pocit když tam závodíš?
Beru tenhle závod samozřejmě víc osobně než ostatní kluci a je fajn, že i diváci mi právě při tomhle závodu hodně fandí už kvůli dědovi. Chtěl bych tenhle závod někdy vyhrát, párkrát jsem už byl hodně blízko.
I Tvůj otec velmi nešťastně havaroval, nemáš strach, že se Ti něco podobného stane i Tobě?
Ani ne. Já jsem dlouho žádný zranění neměl ale za poslední dva roky se mi se zraněními roztrhl pytel. Naštěstí jsem ale nikdy nic hodně vážného, jako třeba zranění páteře, neměl. Je jasný, že kdyby se mi něco stalo tak to u nás jako první odskáče táta, protože mě k tomu přivedl.
Jak často trénuješ?
Na plochodrážní motorce jsem neseděl od listopadu, teď máme denní přípravu, to je speciální tréninkovej plán, kterej plním.
Jezdíš pořád na Jawe? Jsi rád, že jezdíš na světoznámém motocyklu české značky?
V tomhle sportu jsou dvě značky motorek, na kterých se dá jezdit. GM a Jawa. Jawa byla v tomhle sportu velmoc ale teď je bohužel na úpadku a já jsem rád, že právě Jawa mě podporuje i když se mi poslední dvě sezóny moc nepovedly.
Nemrzí Tě, že na motorce nemáš brzy?
Na plochodrážní motorku se fakt brzdy nehodí, není čas a ani potřeba brzdit. Takže nemrzí.
Jezdíš i i mimo plochou dráhu?
Občas motokros ale normálně na silnici ne. V sezóně na to není čas, a když je mimo sezónu čas, tak tady na to není počasí. Až budu v závodním důchodu tak si ale určitě nějakou koupím.
V kolika letech si myslíš, že takovej závodní důchod přijde?
Pětatřicet, sedmatřicet let myslím, takže mám takových deset až dvanáct let čas.
Baví Tě kromě závodění i jiný sport??
Chodím do posilovny, squash, dneska jdu třeba na horolezeckou stěnu.
Myslíš, že se dá závoděním na ploché dráze v ČR uživit?
Jde to. Nejlepší je to v Polsku, tam má tenhle sport velkou tradici. Na závody tam chodí davy lidí. Není jednoduchý se tam prosadit. Já jsem si k tomu díky kontaktům ze závodění ještě radši rozjel podnikání s náhradními díly pro plochou dráhu, jsou to takový moje zadní vrátka, kdyby se něco stalo.
Víš jaký má plochodrážní motorka zrychlení?
Jak motorka není na pevným podkladu tak je hrozně velkej prokluz kola, takže nevím. Ale vím, že motorky mají kolem 75koní, točí kolem 12.000otáček/minutu, což je na pětistovky docela dost. Ale není vždycky důležitý mít výkonný motor, spíš je lepší mít motor správně nastavený na určitý podklad, aby kolo líp přilnulo. V tomhle sportu neznamená čím vyšší výkon, tím vyšší rychlost.
Zkoušel jsi ledovou plochou dráhu?
Jednou, když jsem byl mladší.
Kdy budeš mít první letošní závod?
19.3. v Anglii.
Děkujeme za rozhovor Luboši.
Počet komentářů ke článku: