Test našeho čtenáře Yamaha YZF R1 r.v.2005

Na velkého „litra“ jsem přešel z mladší sestřičky R6, takže nárůst síly byl dost znát. Ze začátku jsem na té motorce nenašel žádné minusové dojmy, ale po odjeté sezóně a najetých 10tis km by se možná nějaké mouchy na kráse našly. Některé jsem odstranil hned a na nějaké se ještě chystám.Tak jdeme k hodnocení a začneme plusy.
Tenhle bike má úžasný výkon v horní poloze otáček. Dá se říct, že prochází při zrychlení třemi vlnami. Nejdříve se projevuje mírný nástup do šesti tisíc otáček, pak řádný nárůst do 10tis otáček a od deseti je to už fakt síla pro vyvolené. Jednička se dá roztočit do 160km/h, dvojka je kratší, trojka čtyřka dlouhá a pak pět a šest do maxima. Rychlost nabírá do hodnoty 280 úplně hravě. K horní hranici 299km/h jde již o poznání pomaleji. Na maximu se rafika na jakoby zastaví, ale otáčky ještě stoupají dál. Podle techn. průkazu má motor 189 koní při 12500tis o./min. U starších verzí bez náporového sání se udávalo víc, ale nebojte se, o koně nepřicházíte. S náporem to jde k 192 koním, které nesou 193kg provozní váhy. Předjíždění pro vás bude hračkou. R1 má výborné brzdy. Přední kotouče brzdí šestnáctka radiála Brembo, spolu se čtyřpístkovým  brzdičem od japonské firmy Nissin. Není třeba ani dávat opancéřované hadice, protože pro klasické ježdění v provozu bohatě stačí sériové vybavení. Jízda v noci nedělá problém. R1 má v předu dvě čočky, které vám dostatečně posvítí na cestu. Dálková světla jsou osazena klasickými halogeny. Ovladatelnost R1 je úžasná. Nešetříte-li na gumách, což při tomto výkonu doporučuji, jízdu si fakt užijete PLNÝMI doušky. Motorka je hravá a podrží vás i v nižších otáčkách. Letos jsem se také na ní vydal do Alp a k moři. Cestu jsem si i s plnou bagáží parádně užil.

Na nádrži se v pohodě nechal umístit tankvak, vystavěný na jedno patro. V pohodě posloužil i jako opěrátko a mohl jsem tak dát svým rukám odpočinout. Přes zadní spolujezdcovu sedačku jsem přehodil dvě boční brašny. Žádný problém, jen doporučuji před nasazením bagáže polepit plasty, čímž zabráníte poškrábání laku podsedlovky. Někdo na to kašle a je mu to jedno, já patřím mezi ty „pěstouny“,  co jim vadí každý škrábanec a právě proto tohle řeším. Celou štreku jsem dokázal jet se spotřebou  cca 5,2litrů/100 km, ale to  pouze v případě, že držíte max. rychlost  asi do 140km/h. Běžně, při ostřejší jízdě,  počítejte spíše se spotřebou kolem sedmi litrů ...
S R1 jsem spokojený, ale jsem ten co má rád věci pohodlné. Protože jsem lenoch od přírody, tak jsem po čase začal objevovat věci, které mi zrovna moc dvakrát nejdou pod nos. Po krátkém čase mi začala vadit nízká stavba čelního plexištítu, za který se prostě moc dobře neschováte. Na oko je parádní, dělá motorku po vzhledové stránce hezčí, ale to je vám platné jako mrtvému zimník. Ve vyšších rychlostech se prostě dostatečně neschováte a musíte být totálně namáčknutí na nádrži se zarytou bradou v horním dolíku bandy ( nádrže). Není to však věc neřešitelná. Stačí zakoupit racing - plexi s vyšší bublinou a poručíte tím větru i dešti najednou.
Na co jsem se vyloženě těšil, protože jsem to na předchozí motorce ještě neměl, byl indikátor vysokých otáček. On tam je sice, funguje, ale je posazený napravo ve spodní části přístrojovky . Při ostré jízdě je proto tak trochu pryč ze zorného úhlu.Taháte za plyn, mažete co to dá, koukáte před sebe …. Tohle výstražné oko tak může na vás blikat jak chce. Pokud se zrovna na něj nesoustředíte a na půl očka nekoukáte, jakoby nebyl. Já vím, někteří z vás si řeknou, že se má řídit podle sluchu. Jenže …. kdo ví jak kvílí super sport ve 12tisících a 14tis, tak sám pochopí, že už se na poslech v uchu moc rozdílu neprojeví. Jeho umístění mi prostě přijde nešťastné. Když tam ten indikátor už mám, tak bych si i přál, aby to fungovalo na 100%.
Zastavme se ještě chvíli u přístrojovky, také jsem na R1 postrádal ukazatel zařazené rychlosti. Na nových současných modelech je tohle vybavení  běžný standart. Bohužel, na roku výroby 05 prostě není a mně tam docela chybí. Myslím si, že by si ho tenhle litr od Yamahy prostě už v době nástupu do prodeje  zasloužil.
R1 docela také dost topí při přesunu po městě a semaforech. Teplota často vylítne k 105°C a v tom momentě se spíná Sahara. Nemusíte se však bát, zhruba po půl minutě se teplota s přehledem stlačí na 98°C a systém se vypíná. Tuhle drobnost ale nepovažuji za radikální problém. R1 přece není žádný skůtr, ale SuperSport, který rád lítá a není určený na cajdání po městě.

Další postřeh mám ohledně nastavení podvozku. Celkově se mi to zdálo takové tvrdě divoké, hlavně na předním kole. Nerovností je na našich silnicích v ČR spousty. Když jsem na nějakou v mírnějším náklonu najel, tak mělo přední kolo často  tendenci odskakovat. Vypadalo to, že si předchozí majitel s nastavením asi nelámal hlavu. Mě to však nedalo a co náhoda nechtěla…..  V BikersCrown v Chlumci měli akci, kde vám proškolení lidi od HyperPro seřídili podvozek, případně poradili do čeho zainventovat. To vše v jednom dni a gratis v rámci akce. „OK jdu do toho“, řekl jsem si a zajel do Bikers na seřízení. Po příjezdu jsem R1 svěřil do rukou odborníků a po pár otázkách na mé vlastní zkušenosti a názory, se kluci pustili do práce. Samozřejmě jsem si nejvíc chtěl stěžovat na chování předního kola, ale nechal jsem si to pro sebe. Zajímalo mě, co z toho hoši vyčarují. Vše seřídili a po té jsme začali diskutovat. Hned první co mi bylo řečeno jen potvrdilo, že moje pocity nebyly „mimo mísu“. „Ten předek u R1 není zrovna výhra“, vypadlo z jednoho z techniků…. Pokud bych prý chtěl od motorky lepší odezvu, tak by mi doporučili progresivní pružiny do vidlic. Vidina vylepšení se mi zamlouvala a nabídka byla víc než lákavá. Sada pružin + olej s 30% procentní slevou a prací zdarma při objednání na místě. Super, šel jsem do toho. Dva měsíce jsem ještě jezdil bez nich,ale už od seřízení se motorka chovala mnohem lépe na silnici. Po výměně to byl rozdíl nepopsatelný. Nejen, že motorka dobře pružila na nerovnostech, ale i do náklonů se lépe dostávala. Za sebe říkám: dobře investované peníze a doporučuji i ostatním. Do čeho bych se rozhodně sám nepouštěl je nastavení podvozku. Ti, co do toho doma jdou sami a nemají s tím žádné zkušenosti, ani netuší, jak moc si mohou zadělat na průšvih. Já raději volím mít k tomu ruce povolané. Ale každého svobodná volba. Já měl tím svůj problém vyřešen.
Co nepovažuji zrovna za ne příliš moc zdařilé, je sériový tlumič řízení. Ale jak říká jeden můj kamarád : „vole, pořád dobrej ňákej než žádnej!!!“ No něco na tom bude, ale rád bych si ho chtěl přitvrdit nebo povolit sám. Což mi bohužel namontovaný standart neumožní.
I když razím heslo, že motocykl určený v zásadě pro jednoho (Sportbike obzvláště), přece jen občas svezu i spolujezdce. Přesuneme se tedy na chvíli na zadní sedadlo. Tedy, když to řeknu správně, tak mám vlastně stálého spolujezdce na společné cesty a ten patří mezi ty velmi statečné lidičky, protože – Chudinka, trpět musí jako pes. Stupačky jsou vysoko postavené, takže nohy má hodně pokrčené v kolenou. Při delších cestách začínají klouby samozřejmě pobolívat. Na co si dávejte obzvláště pozor, tak tou je nešťastně tvarovaná podsedlovka, zdobená firemními sériovými polepy. Má li váš batůžek vysoké motorkářské boty, počítejte s tím, že o ně už po jedné cestě přijdete. Přesně v hranách, se totiž za pomocí tření a dotyku bot prostě polepy prodřou. Nové(nikoliv originál) zakoupíte za cca 800Kč, ale kamenem úrazu je jejich zpětný polep na místo, kam původně patří. Téhle peripetii předejdete dvěma způsoby. Buď si dá spolujezdec kalhoty přes botu a nebo olepíte hrany podsedláku vhodnou izolepou. Pokud se rozhodnete zásadně pro sólo-jízdu, můžete tuhle část článku okamžitě vymazat ze své paměti. Rozhodnutí nechám na každém z vás.
Co říci na závěr?! Třeba to, pro jakou skupinu je R1 stavěná. Mýty jsou různé, jako že motorka je fakt raketa a že je pomalu o strach na ní jezdit. Nebo, že je to kobyla, která se neustále staví na zadní atd… Každý ten Mýtus má tak trochu pravdu, ale já říkám: „tohoto oře přece vodí ten, kdo na něm sedí.“ To znamená, že pouze váš mozek přidává a ubírá plyn, mačká a pouští brzdu, řadí a podřazuje. Když nepropadnete euforii, neztratíte z tohoto stroje přirozený respekt, nezapomenete, že jste na silnici, otevřete plyn a užijete si nálož tam kde je to v rámci možností přípustné (i když pravidla silničního provozu to neumožňují)a zase ho zavřete před každou křižovatkou či odbočkou se stažením rychlosti na cca 70 km/hod., tak myslím, že si R1 užijete jak se má. Každý z nás je přece někdy doktor Jeckyl a jindy zase pan Hyde. Prostě chvíli beránek a chvíli jako nazlobený drak - prostě jako v životě…..

Někdo si určitě řekne, že jsem tady spíš výjmenoval víc mínusů než plusů, ale to tak v jádru není. Rozhodně mám svou motorku rád a i přes tyhle drobné chyby bych jí v dohledné době několika let nevyměnil . Mohl bych vám tady psát jen to nej, nej, nej…  co jsem s ní zažil a v čem je výborná. To jsem ale zcela úmyslně neudělal. Právě tohle mi totiž občas v odborných recenzích chybí - ten opravdový ryzí osobní čistý dojem z testování. Řeknete si, že to jsou detaily, ale detaily přece tvoří celek a smířit se s nedostatkem znamená nikdy nebýt lepší!!! To je má vnitřní filozofie a přesvědčení. Ale jinak, buďte bez obav – s průměrností  a spokojeností se u Japonců určitě nikdy nesetkáte. Pokaždé se budete mít možnost těšit na něco nového a vylepšeného.

Všem Vám přeji krátkou zimu a v sezoně 2012 mnoho šťastných KM.

Petr Němec