inzerce
1969 Chevy Chevelle
Jedna ze senzací, které lidstvo nerozumí. Stejně jako může přeskočit jiskra mezi dvěma lidmi v jedné místnosti, tak to samé se může stát, když kluk ze střední uvidí káru svých snů.
Ten pocit se dá rovnat euforii a je víceméně slovy nepopsatelný. Tenhle pocit mrazení v zádech zažívá Kim Lapick od doby, kam až sahá jeho paměť. Vše, co Kim v životě chtěl, by se dalo postavit na čtyři kola, mělo by to mít solidní karosérií, pořádně nadupaný motor a rajcovní barvu. Toho se mu ale dlouho nedostávalo a jeho garáž zela prázdnotou. Nikde ani vidu ani slechu po burácejícím, našlapaném motoru.
Asi před třemi roky si Kim povídal se svým kolegou, když najednou jeho sluchové ústrojí zaznamenalo ty dvě svatá slova a číslovku. „Prodávám Chevelle 69“, říká kolega. Ještě předtím, než se zeptal na cenu, z jeho úst zaznělo skálopevné “BERU HO!“. V několika momentech se tedy Kim stal hrdým majitelem stroje svých snů. Po tom co vypláznul něco kolem sta tisíc, 69 Chevy Chevelle byl na správné cestě do garáže. Kim byl samozřejmě za volantem, úsměv od ucha k uchu.
Po tom, co Kim prohlédl několik obchůdků nabízejících restauratérské služby, rozhodl se vsadit na jistotu a našel si odborníka na budování aut, Rexe Buxtona. Buxton auto oprášil a vyšetřil. Verdikt nebyl příliš příjemný, jelikož Kim si musel vyslechnout, že jeho auto je blízko k tomu, aby ho sousedi nazývali popelnice a že pokud chce mít slušný vozítko, musí rozbít prasátko. Pro Kima se jednalo o srdeční záležitost a plnění si klukovského snu, takže rekonstrukce dostala zelenou!
Karosérie byla kompletně rozmontovaná a odeslána k takzvanému historikovi přes plechy. Když se plechy vrátily, přišli i s kompletní analýzou všech předchozích karambolů. Kim si s nelibostí vyslechnul děsivé zprávy a vydal se do světa s úkolem sehnat zadní plechy, blatníky a dveřové pláště. Zatímco karosérie se léčila u auto-doktora, konstrukce doznala několika změn.
Bylo to někdy v tenhle moment, kdy si Kim uvědomil, že jeho idea o zrestaurování 69 Chevelle za šest set tisíc korun nebyla splnitelná. Po pravdě byla tahle suma téměř k smíchu. Kim si uvědomil, že pětihvězdičková obnova leze trošku moc do peněz, proto Buxton přispěchal s fantastickým nápadem. Buxton a Kim se společně rozhodli, že slabý osmiválcový motor nemá v jejich stroji místo, čímž vzniklo ideální místo pro motor Rat. Rat byl hnán k horizontu sílou 690 koní. Tahle děsivá síla byla převáděna pětistupňovou převodovkou. Z bezpečnostních důvodů musela být do interiéru nainstalovaná ochranná klec.
Další na řadě byla znovu karoserie. Kim vystopoval náležité plechy a Silvova lakýrna dostala za úkol natáhnout novou kůži na dveře, pověsit blatníky a vyměnit zadní panely. Tři měsíce dlouhého čekání uplynuly a Kim s Dianou si konečně mohli zvolit vysněnou barvu. Dali hlavy dohromady a z víkendového dumání vzešel nápad. Plamená oranžová perleť zněla jako povedený nápad. Na řadu přišla základní vrstva, další vrstva, leštění, vylešťování, zalešťování, přelešťování až povrch auta byl jako zrcadlo.
V této chvíli byl 69 Chevy Chevelle postavený na kola a poslední, co scházelo nedokončené, byl interiér. Sportovní sedačky Recaro a budíky Auto Meter dodaly sporťáku luxusní náboj a po kompletním “faceliftu“ interiéru vypadal Chevy k světu a nadržený trhat asfalt.
Publikováno: 24. 09. 2011
Počet komentářů ke článku: