
Jak roky plynou, jasněji a jasněji se potvrzuje, že Camaro ´69 je jasně nejpopulárnějším model ze všech. A když se nad tím znalý člověk zamyslí jenom o trošku hlouběji, přijde na to, že tak vysoká úroveň prodeje se stala vlastně jen náhodou.
V době, kdy mělo Camaro ´70 trhat kasy, nebylo prostě a jednoduše připraveno a proto se pokračovalo v prodeji modelu ´69. Málokdo si tehdy uvědomil, jakou klasikou se ´69 Camaro stane v průběhu dalších několika dekád. Co bylo vytvořeno před více než čtyřiceti lety, je nyní klasika tenčící peněženky o obrovské sumy ve světových aukčních síních.
Existuje mnoho důvodů pro pompézní popularitu Camara ´69, odborníci však jako nejdůležitější označují fakt, že tento model se narodil v mnoha mutacích. Viděno z úhlu pohledu vystavovatelů, Camaro ´69 se stalo “pace car“ při slavném závodě automobilů Indianapolis 500. Potom přišly takzvané COPO modely vybavené sedmi litrovým motorem s 425 koníky uvnitř. Ze závodiště přišlo Camaro Z 28, které se kvalifikovalo na závod zvaný “Trans Am“ a zažilo zlatou éru tohoto závodu sportovních automobilů. Kromě toho bylo Camaro ´69 dostupné ve dvou verzích, které přilákaly nemalé množství obdivovatelů. Model Super Sport měl posílené přední kotoučové brzdy; simulované, pochromované sání na kapotě; speciální odpružení; speciální izolaci kapoty; sportovní pruhy; 70 x 14 pneumatiky; pěti-paprsková kola a spoustu “SS“ znaků. Tyto lákavé úpravy způsobily, že bylo vyrobeno 34932 modelů Camaro ´69 Super Sport. Druhou možností byl RS Rally Sport. RS Rally Sport model byl vytuněn černou mřížkou vedoucí přes celou šířku; skrytými světlomety; nižšími parkovacími světly; couvacími světly; speciálními pruhy na karoserii a netradičními lištami. Modelů Camaro ´69 RS Rally Sport bylo posláno z výrobní linky dokonce 37773. Věci získaly zajímavější spád, když se model ´69 začal objevovat v obou provedeních. Počet takto zpracovaných kusu ovšem bohužel není znám. Někteří experti na automobily Camaro tvrdí, že to mohlo být něco mezi 10000 – 15000 kusy. Jisté je, že tyto modely jsou mezi sběrateli velice prestižní. Dalším příznivým faktem, kterým se Camaro 1969 může pyšnit, je rodina motorů. Nejpozoruhodnější je samozřejmě trio spadající do kategorie 396. Tyto agregáty byly k dispozici s 325, 350, a 375 koňskými silami. Ale ani standardní motor není hračka, které by se někdo mohl vysmívat. Turbo-Fire 350 je totiž vybaven 300 koňmi a impresivním točivým momentem. Zdá se, že by standardní motor mohl být nazýván “spáč“, protože produkuje pouze o 25 koní méně než nejslabší člen rodiny motorů 396, přesto však jeho obsah poklesl o více než 600 kubických centimetrů. Motor obsahoval dvojité, litinové sání spárované s karburátorem Quadrajet. Nasávaný vzduch byl skvěle zvládnut litinovými hlavami se sacími ventily o průměru pět centimetrů a téměř čtyř centimetrovými výfuky. John Miller z Richmondu, který leží ve státě Indiana, je hrdým majitelem jednoho SS/RS Camara s motorem 350 a 300 koňmi řehtajícími uvnitř. Měli byste věřit, že John si patřičně váží téhle skvostné, oranžové mašiny s bílými pruhy na karosérii i bílou střechou.
“To je jeden z Chevroletů, na který fanoušci pomalu zapomínají, protože nepatří do rodiny motorů 396,“ vysvětluje jeden z vlastníků.
Musíme si ale ujasnit jeden fakt. Tenhle motor 350 ze sebe vymáčkne víc, než říkají tovární čísla a je zhotoven s malým vylepšením. “V autě je nainstalován doplňkový výfukový systém, který se stará o plynulejší práci výfuku a přidává stroji pár koníků navíc, pravděpodobně ho posouvá velice blízko k motoru ze série 396, který hrdě ustájil 325 koňských sil.“
Na stroji jsou zřejmé rysy obou RS i SS modelů, ale co na první pohled vidět není, to jsou RS znáčky. Stačí se ovšem kouknout na předek auta a typické RS světlomety připomínající lidské oči a víčka, jasně identifikují, s čím máme tu čest.
Miller popisuje, jak získal tohle honosné Camaro pře více než čtyřmi lety v solidním stavu. “Restaurování auta bylo na dobré cestě blízko cíli, když jsem ho koupil,“ říká Miller. “Já jsem nakonec jenom vyšteloval pár drobností, pořešil několik detailů na motoru a zrenovoval interiér. Všechen plech je původní, s výjimkou zadní čtvrtky“.
“Soudě podle všech papírů, které ke Camaru mám to vypadá, že strávilo celý život v Indianě. Našel jsem reklamu, po které bylo auto prodáno v roce 1970 někam v Indianě. Potom bylo auto prodáno chlápkovi, od kterého jsem auto získal já, což mě činí teprve třetím majitelem“.
Tenhle SS/RS stroj je vybaven zhruba vším, čím to šlo. Kromě nárazníků jsou součástí SS/RS Camara také závodní budíky situované vepředu s tachometrem a hodinami. Dalšími ne zcela tradičními prvky interiéru jsou černobílé “Hound´s Tooth“ potahy sedadel spolu s dřevěnými doplňky na palubové desce a na dveřích.
Miller dodává, že s pohonnou jednotkou 350 Turbo dokáže Camaro zdolat čtvrt míle za 15 vteřin, což se ale rozhodně nechystá zkoušet nikde na trati. John Miller tvrdí, že jeho Camaro přitahuje neskutečnou pozornost svojí sytou oranžovou barvou. Není se čemu divit. Kdybyste po ulici kutáleli pomeranč velikosti auta, tak se nad tím také kdekdo pozastaví. “I přes všechnu popularitu, kterou Camaro ´69 zcela jistě má, jsem ještě neviděl další SS/RS ve stejné barvě,“ chlubí se Miller výjimečností svého mazlíčka.
“Hele, já jsem zaseklý na tomhle autě a nemám v úmyslu se s ním jen tak rozloučit,“ vysvětluje John Miller svůj upřímný vztah k Camaru ´69 RS/SS.